Občan

Nejedná se o "past" na řidiče

Měření rychlosti a sledování jízdy na červenou nepředstavuje "past" na řidiče. Každé místo, kde se sledují přestupky, je označeno a zveřejněno.

Např. hl. město Praha připravilo dlouhodobý a rozsáhlý investiční projekt, jehož cílem je zvýšit bezpečnost silničního provozu na pozemních komunikacích a upozornit veřejnost na případy nerespektování pravidel silničního provozu zejména nedodržování maximální rychlosti a jízdy na červenou. Medializací těchto přestupků chce hl.m. Praha upozornit, že moderní telematické systémy jsou schopny zaznamenávat tyto přestupky a v součinnosti s příslušnými správními orgány jsou tyto metody vhodným nástrojem ke snižování počtu nehod a zbytečných úmrtí či poškození zdraví obyvatel. Zdroj: Informační server hl. m. Prahy, sekce "Sledování přestupků".

Cílem je zklidňování dopravy

Pojem zklidňování dopravy, neboli „Verkehrsberuhigung“, se poprvé objevil v 70. letech v Německu v rámci rozvoje obytných zón a zón Tempo 30 (v anglicky mluvících zemích byl v 80. letech používán termín „traffic pacification“, který popisoval lokální dopravně manažerské techniky, teprve v 90. letech se začal používat termín „traffic calming“). Němečtí inženýři brzy pochopili, že zklidněním jednotlivých ulic se část dopravy pouze přesune na hlavní nezklidněné komunikace, které tak budou trpět většími kongescemi – neboli klidné ulice se stanou ještě klidnějšími, zatímco ucpané hlavní komunikace budou ještě více ucpané. Rozhodli se proto vypracovat studii proveditelnosti celoplošného zklidňování dopravy, kdy by zklidňovací opatření byla aplikována i na hlavní komunikace. V 80. letech proběhlo dlouhodobé vyhodnocování úprav realizovaných v šesti německých městech. Tyto úpravy zahrnovaly vybudování rozsáhlých zón Tempo 30, šikan, jednosměrné ulice byly změněny na obousměrné, byly nainstalovány měřiče rychlosti, v některých případech byly zúženy šířky komunikací a byly podporovány alternativní druhy dopravy. Byly zjištěny tyto výsledky:

• Dopravní intenzity zůstaly nezměněny.
• Došlo ke snížení rychlostí.
• Počet nehod zůstal stejný, vážnost následků však byla menší.
• Došlo ke snížení znečištění ovzduší.
• Došlo ke snížení hladiny hluku.

Tyto výsledky povzbudily mnoho měst na celém světě k implementaci celoplošných dopravně zklidňovacích programů. Za zmínku stojí např. Odense v Dánsku; Göteborg a Malmö ve Švédsku; Groningen, Delft, Tilburg, Haag a Amsterdam v Holandsku; Bologna a Parma v Itálii; Zűrich a Basilej ve Švýcarsku; Osaka, Tokio a Nagoia v Japonsku. Během 90. let se aktivita v oblasti zklidňování dopravy rozšířila také v USA a v Kanadě, ačkoliv několik tamních měst již principy dopravního zklidňování aplikovalo v 80. letech a kalifornské Berkeley dokonce již na počátku 70. let.

Zdroj: Centrum dopravního výzkumu.

Systém pro měření úsekové rychlosti UnicamVELOCITY výrazně uklidňuje dopravu

Např. na zkušenostech ze Zlína lze ukázat, že za dobu provozu sytému pro úsekové měření rychlosti se nevyskytla žádná vážná dopravní nehoda, přičemž dramaticky o 60% klesl počet vozidel jedoucích o 20km/h nad povolený limit.